Peking - Žen Wen-ping nechce opustit prázdnou cihlovou budovu v čínském výrobním centru Tung-kuan, která kdysi bývala prosperující továrnou. Netruchlí jen nad koncem firmy, ale také nad zpomalováním kdysi nezastavitelné čínské ekonomiky, které milionům pracovníků ztěžuje hledání práce. Západ Číně vyčítá, že vyrábí příliš mnoho. Pro lidi, jako je Žen, se však v Číně nevyrábí dost, napsal server stanice BBC.
"Všichni dělníci jsou zaskočeni," říká 54letý muž a ukazuje, kde kdysi montoval nábytek a kde se všichni scházeli k obědu. Majitel společnosti přesunul výrobu do jihovýchodní Asie, aby snížil náklady. Žen má nárok na odstupné více než 80.000 jüanů (263.000 Kč), což je částka, kterou by vydělával několik let. I tak říká, že je zklamaný, a truchlí, zatímco stroj s těžkým kladivem v rámci demolice rozbíjí okna budovy.
Dominantním sdělením nedávné návštěvy americké ministryně financí Janet Yellenové v Číně bylo, že země vyrábí příliš mnoho. To tvrdí i další západní země. Značka "Made in China", která se nachází na tričkách, stolech či televizorech v mnoha domácnostech po celém světě, se ale mění. Nyní se staré průmyslové pilíře v podobě nábytku, oděvů a elektrotechnického zboží potýkají s problémy. A tak se Peking poohlíží po nových výrobních zdrojích - solárních panelech, lithiových bateriích a elektromobilech. Ty ve velkém množství proudí do Evropy, kde pohánějí evropskou politiku obnovitelných zdrojů, a to západní země znepokojuje.
"Vyvážíme do Británie, Belgie, Německa, převážně evropských zemí, ale také do Afriky, Austrálie, Jižní Ameriky, Severní Ameriky a také jihovýchodní Asie," říká prodejce Jen Mu, když ukazuje výrobky své firmy, baterie určené jako úložiště energie. "Myslím, že čínské společnosti vedou celý trh s ukládáním energie. S inovacemi, s novými technologiemi, s prodejem baterií, PCS (systémy pro přeměnu energie), no prostě se vším. Myslím, že právě nyní je 80 až 90 procent zařízení pro skladování energie navrženo a vyrobeno v Číně," dodává.
Jen několik hodin jízdy od Tung-kuan jsou vidět další známky rozsahu tohoto průmyslového odvětví - solární panely jsou vidět všude, kam jen oko dohlédne. Čína za poslední rok instalovala více solárních panelů než Spojené státy za deset let. Masová výroba, která se tam rozjela, tak snížila náklady na polovinu toho, co v předchozím roce. Výrobcům v Evropě se Číně nedaří konkurovat. Loni pocházelo z Číny 97 procent solárních panelů instalovaných v Evropě.
Nová čínská průmyslová odvětví jsou však mnohem méně náročná na pracovní sílu než ta, která kdysi poháněla její velkolepý růst. A vyžadují specializované, vysoce kvalifikované pracovníky a stále častěji i roboty. Nezaměstnanost mladých v Číně se již dostala do hlavních zpráv.
USA a Evropská unie se domnívají, že se Čína snaží zachránit svoji ekonomiku tím, že vyrábí levné a státem dotované zelené technologie, které prodává do zahraničí. Čína ale tvrdí, že její úspěch je důsledkem inovací, nikoliv státních dotací, a že po tomto vývozu je poptávka, protože země se odklánějí od fosilních paliv a přecházejí ke zdrojům energie šetrnějším ke klimatu.
Žen ale v novém, úspěšném čínském příběhu nemůže najít práci. Jako teenager opustil rodinnou farmu v Che-nan a přestěhoval se do Tung-kuanu, města v provincii Kuang-tung na jižním pobřeží, kterému se kvůli velkému množství výrobců začalo říkat továrna světa. Je jedním z téměř 300 milionů migrujících pracovníků, kteří se přestěhovali z vesnic po celé Číně do velkých měst za prací. Většina z nich bez rodin - děti Žena vychovávají jejich prarodiče, zatímco on a jeho žena žijí v Tung-kuanu, kde jsou tři čtvrtiny z deseti milionů obyvatel města považovány za migranty. Nyní, když se budoucnost Číny ocitá na křižovatce, se mění jejich životy.
Zhruba od poloviny 80. let 20. století, krátce poté, co se Čína otevřela světu, se Tung-kuan stal přední vývozní a výrobní základnou země. Vyrábělo se tam levné oblečení, hračky a boty. Tehdy stály u bran frontu desetitisíce dělníků, aby mohly začít směnu v závodě na výrobu bot, které se vyvážely do Spojených států. V posledních letech však začali dělníci požadovat vyšší mzdy a firmy začaly snižovat ceny, aby získaly zakázky, což snižovalo zisky. Pak přišel do Bílého domu Donald Trump a uvalil cla na čínské výrobky, včetně bot. Firmy hledající levnější provozní náklady a ochranu před obchodními válkami mezi USA a Čínou se začaly poohlížet jinde.
Nyní se v jedné téměř opuštěné čtvrti Tung-kuanu nacházejí kilometry prázdných nízkopodlažních budov, které vypadají jako továrny duchů. Jediným obyvatelem je osamělý strážník, který mává zvědavcům. Hučení šicích strojů nahradil ptačí sbor a pod betonovými kostrami budov si razí cestu rostliny. Teplé a často vlhké jižní klima pomáhá přírodě převzít to, co po sobě zanechal člověk.
Tung-kuan se však nevzdává. Snaží se přeměnit na centrum špičkových technologií, a pokusit se tak obnovit část své bývalé slávy. Technologický gigant Huawei tam staví kampus, který má pojmout 25.000 zaměstnanců. Vzniká tam nový vědecký park a řada hotelů.
Nová pracovní místa ale vyžadují znalosti nových technických dovedností, které si lidé, jako je Žen, musí teprve osvojit. Ženovi se také začíná rozplývat naděje, že dostane slíbené odstupné, protože majitel jeho firmy opustil zemi, aniž by jemu a dalším asi 300 jeho kolegům peníze vyplatil. Ti tak zůstávají v nejistotě a museli se obrátit na soud. Přemýšlí tedy o tom, co řekne svým dětem na to, proč jejich otec zůstal daleko od nich.
“Nevím, jak jim dát dobrou odpověď. Mohl bych jednoduše říct - já a vaše matka jsme pryč, protože vám chceme dát lepší život a lepší vzdělání. Doufáme, že se naučíte věci, abyste v budoucnu nemuseli pracovat tak tvrdě jako my.”
