Londýn nemá námitek, pokud Ukrajina jím dodané zbraně použije na ruském území. Agentuře Reuters to řekl britský ministr zahraničí David Cameron, který ve čtvrtek navštívil Kyjev. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil slova šéfa britské diplomacie za „přímou eskalaci napětí“ v konfliktu, který Moskva na Ukrajině rozpoutala před více než dvěma roky.
Cameron prohlásil, že Ukrajina má právo používat zbraně poskytnuté Londýnem i k úderům na cíle v Rusku. Je na rozhodnutí Kyjeva, jestli tak učiní. „Ukrajina má toto právo. Stejně jako Rusko útočí uvnitř Ukrajiny. Lze docela dobře pochopit, proč má Ukrajina potřebu zajistit, že se brání,“ uvedl britský ministr, jenž se během návštěvy Kyjeva setkal se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Ukrajinští vojáci si stěžují na nedostatek munice
„Jde o přímou eskalaci napětí kolem ukrajinského konfliktu, která by mohla potenciálně představovat nebezpečí pro evropskou bezpečnost, celou evropskou bezpečnostní architekturu,“ reagoval v pátek podle ruské agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Peskov. Ruská armáda vtrhla na Ukrajinu 24. února 2022 na rozkaz prezidenta Vladimira Putina, a rozpoutala tak největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.
Kde vzít vojáky? Kulhající ukrajinská mobilizace by měla být varovnou lekcí pro všechny demokracie
Peskov v pátek reagoval také na výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v rozhovoru s týdeníkem The Economist znovu nevyloučil možnost vyslání západních jednotek na Ukrajinu. Stát by se tak podle něj mohlo v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev o pomoc požádal. Peskov jeho slova označil za „důležitá a nebezpečná“. „Je to velmi nebezpečný trend,“ řekl kremelský mluvčí. Z bojiště v poslední době přicházejí zprávy o postupu ruských invazních vojsk.
Nová šéfka lotyšské diplomacie Baiba Bražeová před pár dny v rozhovoru s ukrajinským serverem Jevropejska pravda uvedla, že někteří ze spojenců Kyjeva už poslali na Ukrajinu zbraně bez podmínky, aby nebyly použity na území Ruska. Byla tak podle webu první zahraniční představitelkou, která tuto variantu veřejně připustila.
Ukrajina podle ní potřebuje mimo jiné zbraně dlouhého doletu. A může přitom útočit i na ruské území, odkud invazní armáda útočí na ni. „Vztahuje se na to mezinárodní právo,“ řekla vrcholová diplomatka z pobaltské země. Na dotaz deníku, zda se mění přístup západních zemí, které mají tendenci stanovovat podmínku, aby západní zbraně Ukrajinci nepoužívali na cíle mimo své území, odpověděla, že by se to mohlo změnit. „A jsou země, které ty zbraně už poskytly Ukrajině bez podmínek,“ dodala s poznámkou, že někdy se vše neříká nahlas.
Ukrajina naléhá na své západní spojence, aby jí dodávali zbraně delšího doletu, ale partneři váhají s poskytnutím zbraní, které by mohly být potenciálně použity k úderu na ruské území, poznamenal server The Kyiv Independent. Země podle něj dosud obdržela ze zbraní dlouhého doletu britsko-francouzské střely s plochou dráhou letu Storm Shadow/SCALP a nedávno Washington potvrdil, že tajně na Ukrajinu poslal balistické střely ATACMS. Ukrajina se podle USA zavázala, že je použije jen na cíle na svém území, které okupují Rusové, a nikoliv na území Ruské federace.
Cameron mezitím Ukrajině, která se už přes dva roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, přislíbil ročně vojenskou pomoc ve výši tří miliard liber (přes 87 miliard korun) po dobu, po kterou to bude potřeba. „Budeme dávat tři miliardy liber každý rok tak dlouho, jak dlouho to bude nutné,“ uvedl šéf britské diplomacie a dodal, že některé poskytnuté vojenské vybavení mířilo na Ukrajinu v době, kdy tam byl na své návštěvě. Jednalo se o druhou cestu bývalého premiéra na Ukrajinu od chvíle, kdy se loni v listopadu ujal vedení ministerstva zahraničí.
Ukrajinští vojáci si stěžují na nedostatek munice
